Osmý světadíl počtvrté a nejlépe

4. února 2012 v 0:42 | Míra Harnoch |  Muzikály

Já vím, já vím. Říká se do třetice všeho dobrého. Ne vždy je ale všechno podle lidových rčení. Páteční představení Osmého světadílu je toho důkazem. Bylo mé čtvté, první v tomto roce a hlavně další v pořadí po dlouhé pauze prosince a ledna. Už jsem to zkrátka potřeboval, jako koza drbání. A bylo načase si dát odměnu za splněný zkouškový. Světadíl byla jasná volba.





Když vidíte nějaké představení znovu a znovu, začínáte přicházet na spoustu věcí. Rozeznáváte kvalitu jednotlivých alternací, odchylky herců od scénáře a vnímáte, co všechno má vliv na váš zážitek. V předchozích recenzích jsem psal, že je fajn, když natrefíte na dobré obsazení, na šikovného zvukaře a kvalitní diváky. To poslední kritérium přeci jen ještě upřesním. Ono totiž záleží, kam si sednete. A teď vůbec neberte v úvahu místo a sníženou viditelnost s tím spojenou, ale spíš mezi koho si sednete. Kdo je ve vaší bezprostřední blízkosti.

Já měl v pátek velkou kliku. Přestože jsem vlastnil lístek až do předposlední řady, rozhodně jsem neprohloupil! Zavítal jsem tak totiž mezi zájezd Slováků, tedy spíš Slovenek, pánů tam moc nebylo.
A ti si to neskutečně užívali po celé představení. Pravda, přiznávám, že jsem jim to v průběhu první půle trochu kazil. Automaticky jsem si zpíval, přeříkával repliky spolu s herci a smál jsem se dřív než přišel vtip, o kterém jsem věděl.
O přestávce už to zřejmě paní vedle mě nemohla vydržet a s úsměvem povídá.: "A kolkokrát už jste to pozeral mladý muži?" Když jsem jí skromně sdělil svou statistiku, rozesmála se ještě víc a hned žďouchala do kolegyně s tím, že měla pravdu a opakovala jí mé číslo.

Druhá půlka byla ještě lepší. I ostatní diváci reagovali na vtipy a narozdíl od začátku, už se nebáli po písničkách zatleskat. Zážitek ale přišel na závěr. Poprvé se mi stalo, že jsem ten skoro dvacetiminutový přídavek Světadílu protancoval, prozpíval a vytleskal ve stoje. A pomohly mi k tomu právě holky ze Slovenska, které pro tuhle show vytvořily perfektní atmosféru. Takhle jsem medley opravdu ještě nezažil, občas nás sice rozhodily změny písniček z rychlejších na pomalé, ale to jsem zase využil svých zkušeností a máváním rukou do klasického ploužáku jsme vytvořili choreo jak na koncertě Kelly Family. Jen ty zapalovače nám chyběly.

Uprostřed Tomovy sólovky Láska moja v přídavku se zvedly ještě další dvě řady před námi a skvěle Tomáše odměnily potleskem a jekotem. Část hlediště před námi ještě pobláznily asi čtyři mladé dívky, které evidentně znaly někoho z company. Celkem tedy pět řad téměř koncertní atmosféry a odnáším si zážitek, ze kterého budu čerpat dlouho.

Jednou zažít celé roztančené divadlo
Jaká to musí být nádhera, když takhle jančí celé divadlo. Ta premiéra byla asi vážně skvělá. Zřejmě to nejlepší, co jde v hledišti zažít. Škoda, že tohle nejde vytvořit během normálního představení. Je zajímavé, že většinou to kazí právě přední řady, tedy i dražší. Vždyť už jen ta cena by měla být motivací k tomu udělat si ten prožitek ještě skvělejší, uvolnit se, užít si to. A přinejmenším pak pořádně vzdát hold těm, kteří dělali všechno pro to, abychom my viděli a slyšeli to nejlepší.

Na Světadílu už jsem seděl snad všude, krom balkónu, a ať jsem byl vepředu či vzdadu, vždy jsem na konci tleskal ve stoje. Byť třeba úplně sám. Tím se nechlubím, jen mi to u tohohle představení přijde úplná samozřejmost. Je fakt, že tak jako tentokrát jsem přídavek a děkovačku nikdy neprožíval. Ono taky něco jiného je křepčit, když je vás víc a něco jiného, když jste uprostřed hlediště úplně sami. To nejenže si to člověk tak neužije, ale i ostatní by si mohli myslet, zda by nebylo lepší, kdybych si dal dostaveníčko u Chocholouška.

Ale diváckou základnu asi jen tak nikdo nepředělá, zvlášť, když si do předních řad chodí sednout takové persony jako třeba fotbalista Marek Jankulovski s přítelkyní. Ale to je fuk.

Skvělá Kolářová i Pocisková
Z pátečního večera můžu vyzdvihnout i výkony umělců na jevišti. Především Zuzana Kolářová byla výborná matka a spolu s Nelou Pociskovou vystřihly to nejlepší Jedenácté prikazanie ze všech alternací a kombinací, kteréjsem slyšel. Ona koneckonců i Nela bude, dle mého, zřejmě tou úplně nej alternací ze všech holek. I když je to s Míšou Doubravovou vážně o prsa. A ty má Nela větší, takže... :-)

Premiérová dvojice tedy byla, myslím, panem Ďurovčíkem vybrána správně. Typově se k sobě na jevišti asi i nejlépe hodí. Srovnávat můžu i Honzu Kříže se Zbyňkem Fricem a byť je Honza mnohem přesvědčivější záporák (už od pohledu), Zbyněk se mi pěvecky zamlouval víc.

Trvalo mi tedy přesně půl roku, než jsem si Světadíl dostateně vychutnal a prožil. Kromě vyjmenovaných důvodů k tomu samozřejmě přispěl i skvělý zvukař Honza Zázvůrek, či nové a improvizované vtípky company. I Tomáš trochu pozměnil svůj vtip o Třech Mušketýrech a teď to funguje mnohem líp než kdysi. Zkrátka i počtvrté může být "do všeho dobrého".

foto: Facebook
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lili lili | 4. února 2012 v 8:56 | Reagovat

Míro, ty mi dáváš :-) Už se fakt nemůžu dočkat a zároven se bojím, že strojené publikum mi to trochu pokazí. Nejsem totiž vůbec ale vůbec žádnej exhibicionista. Slováci jsou asi vůbec vřelejší národ. No tak uvidíme... :-)

2 Míra Míra | E-mail | 4. února 2012 v 11:39 | Reagovat

Lili, taky nejsem předváděcí typ. Ale v divadle je zhasnuto a nikdo tě přece nezná :-)
Ale jak už jsem psal, když se kolem tebe sejdou dobrý parťáci, jde všechno. ;-)

3 Marťa Marťa | 4. února 2012 v 11:47 | Reagovat

to mi připomíná...když sem takhle jednou seděla v Goje na Missce a tak si tak zpívám, komentuju si obsazení a Paní vedle se na mě obrátila a povídá: Slečno, můžete mi říct, kolikrát ste to už viděla? A já tak lacě odsekla... 19x a pani byla do konce Missy tichá, jako hrob

4 Katka Katka | 4. února 2012 v 15:46 | Reagovat

Já byla na Osmém světadíle 14. ledna .... atmosféra úžasná a při závěrečné děkovačcce stálo!! tleskalo!! tančilo!! a zpívalo!! celé divadlo!!!!Bylo to famózní!!!!

5 Míra Míra | E-mail | 4. února 2012 v 19:13 | Reagovat

Katko tichá závist. To bych fakt chtěl zažít. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama